Na polích flanderských vlčí máky kvetou

Na polích flanderských vlčí máky kvetou, tam mezi kříži, řada za řadou.

Zde hrob je náš. Však mezi červánky, na nebi modrém slyšte skřivánky, když dole kanóny tu svoji píseň řvou.

My mrtví zůstanem – a je to možná zdání, že včera žili jsme a byli milováni, když nyní ležíme na polích flanderských.

Náš boj teď jiní převezmou: do vašich rukou vkládáme teď svou hořící pochodeň a vy ji neste dál. Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.

Když rozkvétá lán máků červených, my neměli jsme spát na polích flanderských.

John McCrae